Máme rádi zvířata: Chvála prasečinek

Vážení i-čtenáři, řada z nás má, anebo během života měla, nějakého domácího mazlíčka z říše zvířecí. Většinou se jednalo o pejsky a kočičky. Pokud dnes již tuto možnost nemáme, mazlíme se s nimi u příbuzných či přátel, anebo doma chováme jiná zvířátka – méně náročná na prostor a péči. Třeba želvičky, morčata, apod. Byl jsem překvapen kuriozitou, že jedna z našich kamarádek chová doma šneky (nebo hlemýždě?). Ale i jinak, v chovu zvířátek existují zajímavé novinky. Když jsem na PC narazil na článek o chovu miniprasátek, inspirovalo mne to k tomuto článku. Berte to jako zajímavost, hodnou vaší pozornosti. Uvedu ji až v závěru tohoto článku, spolu s hezkým videoklipem. Tak snad vydržíte.

Technická poznámka
Abych neopakoval svoji chybu a článek nebyl příliš dlouhý, nepokouším se vkládat obrázky do textu. Takže, prosím, průběžně si dle pokynů obrázky otevírejte. Pozor – před kliknutím na obrázek je třeba zajet na něj šipkou kurzoru, aby se vám ukázal jeho název a číslo. Ovšem mohou být po vložení galerie pod článek v jiném pořadí, tak se tím nenechte zmást. Jinak je můžete najít srovnané na mém profilu v galerii s názvem "Chvála prasečinek". Děkuji za pochopení. A jdeme na to.

1. obr. Opravdová láska je, když …

Jenom láska opravdová
najde cestu přes překážky.
Podívej se, k čemu slova,
o nemoci v tisku hlášky.

Vždy tě budu milovat,
i když budeš mít chřipku.
Budu o tě pečovat
jak o zlatou rybku.

Ale splň mi, čuníčku,
jedno velké přání.
Chci spát s tebou v chlívečku
přemluv mámu, svoji paní.

Láska ke zvířátkům je u dětí naprosto přirozená. U řady jedinců pak přetrvává po celý život. Taková je i má virtuální kamarádka Lucie Havlová - dnes Hauerová , řečená Sofi (na obr.3). Když mi napsala, že s partnerem dokončili ve své vesničce hrubou stavbu rodinného domku s moderním podlahovým vytápěním, spolu s titulním obrázkem mě to inspirovalo k následujícím neumělým veršíkům.
Představil jsem si totiž, jak by to mohlo v jejím případě dopadnout.

2.obr. Já se tu nudím.
Pojďte mi už konečně říci, co je nového a proč vám ta stavba tak dlouho trvá…

Až budu slečna na vdávání
ty budeš mé věno.
Změníš jenom příjmení,
zůstane ti jméno.

Neboj, neboj, Pepíku,
netlučou ti hodiny.
Ty neskončíš v aspiku,
jsi už členem rodiny.

Nebudeš bydlet v chlívečku,
mám pro tebe překvapení.
Tvůj pokoj v našem domečku
má podlahové vytápění.

Tam si budeš lebedit,
s dětmi chrochtat, válet sudy.
Jak prase v žitě budeš se mít
a tančit boogie-woogie.

A když se Lucka zanedlouho vdávala, poslal jsem jí to spolu se svým svatebním přáníčkem.

3. obr. Poslední polibek – aneb Masopust má na věc jiný názor.
To ovšem nebyl Lucky Pepík, její láska ke zvířátkům se nezměnila. Jen zůstala u obvyklých druhů – pejska, kočičky a rybiček.

4. obr. Tak dobrou noc, přátelé zvířátek
Již jdu na pelíšek, nějak jsem unavený z té práce s počítačem, moc mi to nejde.

5. obr. Nejlepší důchodový pilíř
Velmi doporučuji jako dárek vašim vnoučatům, a to co nejdříve, než se naše ostatní důchodové pilíře zhroutí.

Můj další nápad pro čtenáře

Máte malý byt? Pořiďte si tedy domácí miniprasátko. Je to velmi inteligentní zvířátko, které si v ničem nezadá s pejskem a lze ho vycvičit. V Japonsku jsou dnes velmi oblíbení, můžete je často potkat na vodítku. Více o tom v následujícím článku zde.

To nejlepší na závěr. Video s miniprasátkem k pomilování. Určitě si otevřete, není to dlouhé - zde.

Nebo zde: https://youtu.be/pZb2-6zub