Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsme poprvé spatřili našeho vnoučka. Naše ještě unavená a porodem vyčerpaná dcera ho držela v náručí a šťastně se usmívala.
„Tak tě vítáme na svět, Lukášku! Já jsem tvoje babička a vedle mě stojí tvůj děda“, představili jsme se a mně tekly po tváři slzy dojetí. V tu chvíli člověk nepřestává žasnout nad zázrakem zrození a zároveň si uvědomí, jak ten čas letí. Bože, naše dítě už má svoje dítě!
Věřila jsem, že jsme si s Lukáškem padli do oka a že se vedle rodičů staneme součástí jeho života. A že roli babičky a dědečka dobře zvládneme. Budeme ho nejen zdravě rozmazlovat, ale také ho naučíme spoustu věcí, tak jako nás to učily naše babičky a naši dědové. Z nostalgie jsem doma vyštrachala ze skříně zavinovačky s krajkou, plátěné košilky s vyšívanými límečky, dupačky a první botičky po našich dětech, abych je zase uložila zpátky. S věcmi pro dnešní miminka se nedají vůbec srovnat, ale jsou v nich ukryty vzpomínky na jejich příchod na svět, na dětství, na probdělé noci i první krůčky. Proto tam zůstanou uloženy i nadále a jednou je vnoučkovi ukáži.
Společně strávený čas s vnoučkem jsme si užívali. Četli jsme mu pohádky, hráli jsme si, malovali, chodili do přírody, poznávali stromy, bylinky i zvířátka, dívali se na vláčky. Když byl větší, zajímali jsme se, jak mu to jde ve škole a jací jsou jeho kamarádi. Hrozně rád poslouchal naše vyprávění o tom, jaké to bylo, když byla jeho mamka malá a jaké to bylo, když jsme byli malí my, bavilo ho dívat se na fotografie ze starých alb. A já jsem mu ráda vyprávěla o svém dětství, o mých rodičích a hlavně o mé babičce a dědovi, kteří již zemřeli. Babičkovství jsem si nesmírně užívala, je to něco úplně jiného, než být maminkou. Byla jsem vděčná za každou chvíli strávenou s ním a také za všechen čas prožitý společně s rodinou.
Mladí měli štěstí a od začátku bydleli sami. Na hypotéku si koupili byt, který si hezky zařídili a Lukášek měl vlastní pokojíček. Bylo patrné, že nastupující generace to má o něco snazší, než jsme to měli my. Nemuseli stát frontu na nábytek ani na koberce, mít automatickou pračku a auto bylo zcela běžné, dovolená u moře byla pro většinu dostupná. Ovoce, masa a dalšího jídla byl dostatek. Ale aby na to vše bylo, museli dost tvrdě pracovat. Snad všichni rodiče si přejí, aby se jejich děti měly o něco lépe, než se měli oni a aby dál rozvíjely to, co jim předešlá generace předala, a to jak hmotné statky, tak i duševní vlastnictví. Člověku to nedá, aby neporovnával. Řekla bych, že naše generace si všeho víc vážila, byla skromnější, šetrnější a méně plýtvala. Asi to bylo tím, že jsme nic neměli hned a ledacos nebylo dostupné. Ale respektovali jsme styl života mladých a já jsem si uvědomila, že i my jsme mohli nebo měli udělat některé věci při výchově našich dětí jinak a třeba lépe. Vzpomněla jsem si na dobře míněné rady mojí babičky, kterých jsem tenkrát nedbala, protože jsem je považovala za přežité. Kolikrát v životě jsem jí pak dala za pravdu! Zkušenost je prostě nepřenosná a tak i když mi to někdy dalo hodně přemáhání, držela jsem se poučky, že radit mladým můžu, jen budu-li o to žádána. Aspoň jsme se vyhnuli zbytečným generační sporům. A až Lukášek vyroste a sám založí rodinu, bude se historie zase nejspíš opakovat. Tak to prostě chodí.
Sotva jsme se stačili rozhlédnout, z Lukáška vyrostl pořádný Lukáš. Blížil se jeho maturitní ples a my jsme na něj byli pozváni. Tam nám také představil svoji dívku. Krásnou mladou dámu, se kterou tvořili nádherný pár. Pozorovala jsem ten plesový mumraj, dívala jsem se, jak mladí prožívají předmaturitní euforii, jak tančí, jak se baví, jak se chovají k profesorům, k rodičům, jak se kluci chovají k dívkám. I přesto, že to byl jen malý a specifický vzorek naší mladé generace zachycen při mimořádné příležitosti, jakou maturitní ples bezpochyby je, jsem při tom svém soukromém průzkumu došla k závěru, že to není vůbec špatné. Mládež je téměř stejná, jako jsme byli my, když jsme byli v jejich věku. Jen se hraje jiná hudba a nosí se jiné oblečení a jsou módní jiné účesy. Za nás tedy nebyl nikdo tetovaný, krom osob propuštěných z výkonu trestu, a slovo piercing bylo v té době neznámým pojmem. A umělou kačenčí pusinku také žádná dívka neměla. Ale naše babičky také kritizovaly to, co se nám zdálo normální - příliš krátké sukně, příliš široké nohavice, výrazné líčení, dlouhé vlasy u chlapců a při hudbě, kterou jsme poslouchali jim vstávaly vlasy hrůzou. To vše se ale dalo změnit, udivuje mě, že dnešní mládež jde do změn, které jsou v mnoha případech nevratné. V tom mají asi jiné uvažování, než jsme měli my.
Mám ale dojem, že obecně podstata mládí zůstala stejná. Kluci a holky byli stejně rozechvělí, stejně roztržití, stejně blázniví, divocí a nespoutaní jako jsme bývali my. Svět jim leží u nohou. Ani tradice se nijak nezměnily. Po předtančení a poděkování profesorům a rodičům proběhlo šerpování a házení penízků studentům. Přesně jako za nás! Dívala jsem se na tu přehlídku mládí a uvědomila jsem si, že mládí je opravdu krásné a z našeho hlediska vlastně bezstarostné, jen ti mladí to zatím tak úplně netuší. A mnohdy řeší zbytečnosti, které pro ně zatím nejsou zbytečnostmi. Mnozí bohužel tráví spousty času na mobilu, projíždějí sociální sítě a vůbec si neuvědomují, jak je čas vzácný a že ho lze využít daleko smysluplněji. Ale zase se jednodušeji a rychleji dostanou k informacím. V tomto ohledu to měla „stará“ generace, do které patřím už i já, daleko těžší. Co jsme museli přečíst knih a ručně opsat stránek, než jsme získali nějaké vědomosti! Díky tomu ale zase máme poměrně široký všeobecný přehled. Vlastně se dá říct, že generace, která se narodila ve 40., 50. a 60. letech měla analogové dětství a mládí a digitální dospělost. Prošla osmi různými desetiletími, zažila dvě různá století a dvě různá tisíciletí a i po roce 2020 jde dál a snaží se orientovat v současném složitém světě. Věda a technika se vyvíjí, pokrok v různých oblastech je přímo ohromující.
Ale nakonec i dnešní starší generace se naučila ovládat nové moderní technologie, mnozí vlastní chytré telefony a chytré hodinky, pracují s počítačem nebo notebookem. Naštěstí jsou mladí ochotní a trpěliví ji to naučit. Dnešní děti si vůbec nedovedou představit, že by měly černobílou televizi, šňůrový telefon nebo by dokonce chodily telefonovat do telefonní budky. Ale my jsme se zase scházeli venku, domů jsme chodili po setmění, jedli chleba se sádlem a měli respekt k autoritám. Nebylo tolik násilí a šikany, neužívaly se návykové látky v takovém množství jako dnes a nikdo neřešil LGBTM. Dnešní mladá generace žije v úplně jiných podmínkách a žije daleko rychleji. Ale řeší stejně jako jsme řešili my vztahové problémy, školu, práci, peníze, bydlení, děti. Každá generace má svá specifika, výhody a také překážky, které bude muset zdolat.
A jak se tak na ty mladé roztančené dívky a chlapce dívám, říkám si: „Co vás asi v tom dalším životě čeká, jak se budete mít?“ Přála bych ze srdce nejen své dceři, synovi a vnukovi, ale celé nastupující generaci jen to nejlepší. Hlavně, aby byla zdravá, měla všeho dostatek, dýchala zdravý vzduch a jedla zdravé jídlo a měla dostatek prostředků na dobré bydlení, na dobrý život. A aby žila v míru a ve zdravém světě. Přála bych všem dalším generacím šťastný život plný radosti, tělesné i duševní pohody.
Budete to ona, kdo zase bude předávat zkušenosti svým dětem, bude to ona, kdo se bude starat o generaci odcházející.
A co bych příští generaci vzkázala?
Pamatujte, že největší bohatství najdete v lidech kolem vás. Nehoňte se proto jen za penězi. Ty vám sice zajistí pohodlí, ale ne naplnění.
Pracujte na sobě. Pokuste se myslet kriticky a nenechte se ovládat emocemi a nenechte sebou manipulovat.
Shánějte si informace, pokud něčemu věříte, ptejte se, proč tomu věříte. Když něco nevíte, pátrejte. A spoléhejte na vlastní mozek, na vlastní úsudek, vše za vás nevyřeší umělá inteligence.
Buďte laskaví, pomáhejte, kde je potřeba, ale ne na svůj úkor.
Udržujte přátelské vztahy s dalšími lidmi, nepodceňujte osobní kontakt. Nebuďte povrchní a uznávejte opravdové hodnoty. Mějte v sobě dostatek pokory.
Žijte v souladu s přírodou, mějte na paměti, že jste stále součástí ekosystému.
Radujte se z maličkostí.
Buďte zodpovědní.
Pokud někdy uděláte chybu, ponaučte se z ní.
Vytvářejte, malujte, stavějte, programujte, objevujte, ať po vás zůstane něco smysluplného. Ať všechny vaše další vynálezy slouží lidem, ať nepůsobí bolest a zkázu. Člověk má tvořit, ne bořit.
A jako předchozí generace nám kladla na srdce, abychom nezapomínali a znali historii, buďte i vy zvídaví a hledejte v důvěryhodných zdrojích.
Nezapomínejte na předchozí generace, myslete na generace budoucí.
A pokud budete volit své zástupce, volte lidi inteligentní, čestné, kteří dodržují své slovo a jsou dobrým příkladem.
Počítejte s tím, že na světě jsou lidé dobří a lidé zlí. Mějte štěstí na ty dobré a nedovolte zlu vládnout.
Milujte a buďte milováni.
Pošlete odkaz na tento článek
Hájíte kila navíc, celulitidu nebo špatnou paměť tím, že jste je přece zdědili po rodičích? Nebuďte ke svým předkům nespravedliví – pravda…
Když jsme se ženou odešli do penze, rozhodli jsme se, že vezmeme vnuky na dovolenou k moři. Mladí si odpočinou a my si dětí užijeme. Tak…
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři. Tak to je názor už více než tří čtvrtin Čechů a Češek. Oproti minulým rokům…
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste to dělat jinak. Nechci vám do toho mluvit, ale děláte to špatně…. Snad…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám. Aspoň poděkovat byste mi mohli. Lidé, kteří říkají takové věty, si…
Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na minulost, jdu dál… Kdo si umí říct tyto věty, má šanci prožít spokojený…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním stromečkem. Kdo ví? A o jaký zážitek vlastně šlo? Nezapomenutelný maturitní…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho, co četla na internetu. Léta jsem mlčela, protože jsem nechtěla být…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko, tedy náš vnuk, je od malička pěkně rozmazlený. Vlastně to začalo hned po…
Těšíte se, až přijedou vnoučata. Jenže najednou se chovají jinak než dříve. Nemazlí se, nesmějí se. Mlčí. Zdá se, jako by je návštěva vůbec…
Milá Irenko, od chvíle, kde jsme s našimi vnoučaty vyčistili mosaznou destičku na chodníku před domem, kde jsi bydlela naposledy, musím na…
JJ, nz, mmnt, pls… Zkratky ovládly řeč dětí a dospívajících. Začaly se v jejich mluvě objevovat před několika lety, ale nyní jejich obliba…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka jednoho spontánního mezigeneračního rozhovoru.
Zamilovali se ve vyšším věku. Našli parťáka, se kterým chtějí strávit zbytek života. Jsou spokojení. Jenže dospělé děti a vnoučata jim do…
Vyzvednout ze školy. Odvézt na kroužek. Počkat a přivézt z kroužku. Čtyřikrát týdně. A na víkend výlet. Výlet na celý den, být doma je…
Když vysloví svůj názor, často slyší: dnes je jiná doba, tomu ty nerozumíš, žije se teď úplně jinak. Mnozí lidé vyššího věku si proto…
Tuhle necitlivou otázku a související rozhovor jsem vyslechl náhodou a možná bych byl radši, kdybych jej ani neslyšel. Ale když už se stalo…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že ho kvůli tomu někteří lidé využívali. Bohužel, teď mám tento dojem i z…
Všechno co řekneme či uděláme, je špatné. Jídlo u nás není zdravé, televizní pořady, které nás baví, jsou hloupé. Naše názory jsou…
Většina rodičů vede své děti k pravdomluvnosti. Když jsou děti malé, žijí v kruhu rodiny a učí se komunikovat, nebývá s tím problém. Ale…
Malý chlapec, dnešní terminologii diagnostikován jako hyperaktivní, nezvládl divoký přesun odnikud nikam, zakopl a upadl. Chvíli zaváhal,…
Kterou babičku máš raději? S kterým dědou je větší zábava? Kdo ti dává lepší dárky? Takové otázky některé děti slyší běžně. Skrývá se za…
Je konec čtyřicátých let minulého století. Mladý hezký muž se ohání v otcově kolářské dílně. Tovaryši a učedníci mají již volno a on tady…
Přijeli příbuzní na chalupu v Beskydech s malou holčičkou. Kromě ní se jiné malé dítě tou dobou v rodině, ani v okruhu přátel, už…
Na skoro poslední dny roku 2025 přijela dcera s vnučkou ze Švédska. Vlastně jsme se viděly na začátku roku a pak koncem roku. Byly jsme…
Starší lidé o mladých nyní často říkají, že jsou přecitlivělí, že si stále stěžují a hroutí se. My jsme byli odolnější, tvrdí. Jenže…
Jak se mi to povedlo? Stačilo se jen dožít určitého věku, uspořádat rodinnou oslavu, zapálit svíčky na dortu a rázem vznikla situace za…
Angličtina, judo, hokej, klavír, tanec, o víkendu výlety a návštěvy zábavních parků. Většina současných dětí má život rozplánovaný. Nechte…
Je tomu už pár let od doby co z „Daleké ciziny“ přijeli mladí s malou vnučkou, naposledy viděnou jako spící mimino. Z pohledu dítěte to…
Už jste někdy slyšeli o Zoubkové víle? Neslyšeli? Je to tak, když vypadne lidskému mláďátku první mléčný zoubek, ono si ho schová pod…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny strany. Prababička Marie se narodila roku 1876 a pradědeček Jan roku 1873.…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete, zůstalo? Lidem, kteří vám byli nejbližší? Popřípadě dalším generacím,…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do krásných mladých let. Už jsem se na portále zmiňovala o cestě, která nám…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Ministerstvo práce a sociáních věcí připravilo pod vedením Mariana Jurečky důchodovou reformu reagující na demografické změny v populaci s…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě vystupujeme na malém venkovském nádraží, kde nás očekává babička s dědečkem. V…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní prázdniny. A věřte, či nevěřte, i tenkrát bývala pořádná horka. Na to byli ovšem…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny většinou velmi podobně, a tak se mi časem spojily do jedné velké a krásné…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Všechno zvládnou. Vždy jsou připravené pomoci druhým. Všichni na ně spoléhají. Ovládají umění dělat několik věcí najednou. Takové superženy…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
Vláda dnes schválila návrh novely zákoníku práce z dílny MPSV, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně, jako jsou jimi dětská srdce naplněná až k prasknutí? Možná, že ano. Určitě…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době jsme spolužačky, i já, již dávno odrostly školním lavicím. Myšlenky na „Dva roky…
Pomoct příbuznému, který je ve finanční nouzi, je přirozená a správná věc. To si myslí většina Čechů. Realita je taková, že třetina těch,…
„Tatínku, a jsou tady i žraloci?“ ptá se zvědavě holčička v jeho náručí. Drží se pevně jako klíště a rozhlíží se okolo sebe. Voda proudí…
Na pátek 13. září připadá Mezinárodní den závětí, kdy si lidé po celém světě připomenou jejich význam a možnosti věnování peněz,…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti do toho mluvit, ale… Rodiče, kteří jsou zvyklí o své děti silně pečovat,…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně obyčejná ženská. Takové věty často říkají osoby, které mají nízké…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale, že ne. Snad jen trochu. Už jsem v některých předcházejících glosách…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích v podvečer z okna, tak jsem ke svému milému překvapení uviděla padat…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Když se syn ženil, byla jsem ráda, že si bere podnikavou, praktickou dívku. Líbilo se mi na ní, že je pracovitá, energická. Jenže v…
Legrácky, piškuntálie, fórky, sranda, švanda, psina, žert beru jako vítané zpestření běžného života. Nemám na mysli anekdoty, ale…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná proto, že na tom, co se stalo, už nic nezměním. Žiji plně v přítomnosti a…
Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat. To tvrdí šedesát jedna procent Čechů. Ale jen čtyřicet devět ji od svých…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně starostí. S čím, komu udělat radost, jaký stromek si letos koupím, také…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o tom, co vás zajímá, když už se prostě nemáte koho zeptat na podrobnosti…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří, blázniví, ztřeštění a plni ideálů. Rok a půl společných výletů, návštěv výstav…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do ostatních míst naší republiky, Betlémské světlo. Přivezla jsem si ho do vánočně…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v té době nemluví. Výklady obchodů na našem malém náměstí jsou krásně…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný předem věděl? Pro dárce to bývá skvělý nápad, vynikající překvapení. Jenže…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na ně prostě vykašlu. Jenže něco jiného je říkat si, a něco úplně jiného je…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v roce 1956 - chodila jsem do 5. třídy. V zimě se zde topilo ve vysokých…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj muž vyžaduje cukroví, řízek, salát, ale pak svátky stejně prospí na gauči u televize. Já…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho Ďábelský trylek a učitel nabyl dojmu, že se jedná o začátek Beethoveny…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později zjistila, vymýšlel si je a stejně tak i měnil lidem jména. Jenomže než…
Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na terapie. Smála jsem se každému, kdo veřejně mluvil o svých psychických…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem pobrukujete „Když jsem já byl tenkrát kluk…“ Já též. I když se občas vyskytl…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na klávesnici je anonymní. Dopis voní, elektronické sdělení není cítit. Také podle…
Robotka Máňa způsobně seděla v kuchyni na pohodlné židli u stolu. Na první pohled se zdálo, že pozoruje svými kamerkami důmyslně ukrytými v…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně k večeru na maminku. „Proč s Janičkou? Je nejmladší a je to holka, vem si Pavla,…
Mít děti je nejvíc. Aspoň já to tak cítím. Mít dvě zdravé, chytré, hodné a krásné děti je tak moc, že to nedokážu popsat...
V neděli jsem měla narozeniny, jak řekla moje sestra Eva, poslední holčičí. To už pak budu kluk? Je pravda, že když jsem si šla večer…
Starý muž potkal známou, dlouhé roky neviděnou. Zapovídali se. Pak osaměl a přemýšlel o podobných osudech jejích i jiných známých a…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno, co jsem mu měnila plíny.Tento týden mi sám od sebe zavolal!
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále vzdělávat, být aktivní. Mám pocit, že si lidé zvykli používat v běžné řeči…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne