Na Kapverdách léto nikdy nekončí

Na rozdíl od kontinentální Afriky představují pro nás Kapverdy velkou výhodu v tom, že před jejich návštěvou není povinné očkování, které je zpravidla docela drahé. Ostrovy jsem navštívila 2x, a to vždy v období únor a březen.

Cesta na ostrov Sal, jeden z 15ti ostrovů, je turisticky nejvíce navštěvován a cesta trvala celkem 10 hodin i s mezipřistáním na Kanárských ostrovech, aby naše letadlo natankovalo pohonné hmoty.

Hotel Oasis Belorizonte, kde jsem byla ubytována, splnil co, sliboval. Tedy vysokou úroveň služeb. Gastronomie výtečná a hlavně milovníci ryb si přijdou na své. Ale i ti, co ryby nemusí, si mohou vybrat z evropských jídel přes hodně zeleniny, až po místní kuchyni. Kuchaři dělají fantastické polévky.

Bydlela jsem v samostatném bungalovu, který je postaven tak, že každý má okolo pěti sousedů na malém "náměstíčku". Nikoho nikdo neruší a hotel působí velmi útulně.

Podnebí bylo v druhé polovině března teplé, ale ne dramaticky horké. S ohledem na náš časový posun nebyl problém vstávat v šest ráno (devět našeho) a jít se projít po pláži. Nesnesitelné horko bylo mezi 11- 15 hod., tuto dobu jsem trávila v klimatizovaném pokoji nebo pod slunečníkem u bazénu.

Vegetace na Salu je chudší a minimálně prší. Setkala jsem se s deštěm hned první den po dobu asi 10 minut, co bychom u nás nenazvali ani krápáním. Jinak zcela bez deště.

Ostrov není velký, rozlohou cca 30 x 12 km. Objela jsme ho celý na jednodenním výletu. Viděli jsme fata morganu v poušti a koupala se v jezeře Salina, které je pozůstatkem zatopených lomů po těžbě soli. Jezero je neuvěřitelné slané - údajně 26krát slanější než moře. Koupání v něm má srovnatelné léčebné účinky jako v Mrtvém moři v Izraeli.

Práce na ostrově je trvalý nedostatek. Kdo se neuchybí ve službách nebo v místní továrně na zpracování ryb, už moc možností nemá. Osvobozením od zlého kolonizátora se místní obyvatelé připravili o takovou vymoženost jako je podpora v nezaměstnanosti. Velká část mužů pracuje na zámořských lodích a patří mezi nejlepší velrybáře.

Na druhou stranu se po místních silnicích prohánějí auta jen těch nejlepších západních značek. Ale jednoznačně vede Toyota.

Na památky Kapverdy nejsou, nemají je kde brát, když byly do roku 1975 kolonií Portugalska. Na Kapverdy se jezdí opravdu jen za klidem, koupáním, přírodou, oddychem a poznáním kultur. Obyvatelé jsou z 90% katolíci a část jich jsou baptistikého vyznání. Velmi hezký zážitek je mše v jejich kostele, která je v portugalštině mluvená a zpívaná.

Koupání v Atlantiku je jiné než v "mořích", oceán vytváří velké vlny a teplota vody okolo 24 stupňů. Proto se také ostrov Sal nazývá rájem surfařů. Konají se zde i různé sportovní závody.

Dovolenou na Kapverdách mohu doporučit jen těm, kteří touží po klidu a odpočinku. Heslem ostrova je "nic není problém" - no stress. Přikládám pár fotek z ostrova Sal.

Na Kapverdách léto nikdy nekončí

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více